neděle 21. dubna 2013

Přenáckováno

Tento týden jsem několikrát prošel kolem puštěné televize a vždycky zrovna běžel nějaký dokument. Pokaždé se to týkalo nacismu, holokaustu nebo Hitlera. Snad to byla jenom náhoda, ale už delší dobu mám dojem, že je ve veřejném prostoru jaksi přenáckováno. Vychází množství publikací a videodokumentů týkajících se těchto témat. Znělka jakési mezinárodní fotbalové soutěže brojí proti rasismu a politici se neustále obávají nárůstu tzv. pravicového extremismu.

Celé mi to připadá přehnané. Hitler bezesporu je jedním z největších zločinců všech dob, ale Stalin nebo Mao ho co do míry zločinnosti trumfnou. Navíc nacionální socialismus neboli nacismus, jak se díky staré sovětské propagandě, která potřebovala zamlčet slovo "socialismus", dnes říká, je mrtvou minulostí a jeho návrat je zcela nepravděpodobný. Komunismus trval mnohem déle a je v některých částech světa dodnes přetrvává. Proč se nemluví víc o něm a zločinných hvězdách s ním spojených? Proč se netočí filmy o ideovém původci tohoto zla Marxovi?

Rasismus je v Evropě naprosto okrajovým fenoménem. O většině tzv. rasových problémech se dá říci, že mají sociální původ, což se týká i romské otázky u nás. Tak proč řeší fotbalové svazy rasismus?

Možnou odpovědí je, že jde o snahu diskreditovat pravici. Za poslední půlstoletí se politická scéna a tím pádem i politické vnímání posunulo zásadním způsobem doleva. Autentická pravicová politika už dnes prakticky neexistuje, jak přesvědčivě ukazuje slovenský politik Vladimír Palko ve své knize Levy prichádzajú.

Aby bylo zachováno zdání, že demokracie stále stojí na politické soutěži mezi levicí a pravicí, jsou skutečná pravicová témata označována za extremistická a házena do jednoho pytle se zločinnými ideologiemi z první poloviny minulého století. Dalším důvodem je i zmíněná tendence zakrýt nebo alespoň bagatelizovat společné ideové zázemí současné levice s tehdejšími totalitními systémy.

Nejde o žádné rafinované spiknutí. Akademický a mediální mainstream je prostě odkojený levicovou ideologií a přehodnocuje historii i současnost k obrazu svému. Vznikají novodobé mýty ospravedlňující současný stav jako nutný vývoj a vytvářející nepřátele, proti kterým je nutné bojovat. Hloupé je, že pravda dostává na frak.