Pussy Riot - nový hit mediálních masérských salónů

Asi není třeba představovat. Děvčata, která si „vypůjčila“ pravoslavný chrám ke své protestní show, dostala 2 roky natvrdo. Západní svět protestuje, média si opět vychutnávají ruský autoritativní režim a neopomenou ztratit nějaké to kritické slovo o pravoslavné církvi. I našinci, který má k náboženství vlažný vztah a bojechtivá média bere s rezervou, může celá akce punkerek připadat jako hloupost a reakce církve a úřadů jako přehnané. Nicméně je potřeba podotknout několik věcí.

V prvé řadě je třeba říct, že jde o porušení vlastnických práv, protože chrám není nějakým územím nikoho, dokonce ani běžným veřejným prostorem. Pokud PR chtěli světu sdělit něco o svobodě, měly to učinit způsobem, který neporušuje vlastnická práva, protože vlastnictví je nutnou podmínkou jakékoliv další svobody. Způsob, jakým provedli svůj protest, pokud lze vůbec mluvit o protestu, značně devalvuje jeho obsah. Tak se alespoň celá věc jeví z pohledu "přirozeného" práva.

Je pravda, že ruský stát také není zářným příkladem zastánce vlastnických práv. Je také pravda, že pravoslavná církev má úzký vztah k Putinovu režimu a někteří její představitelé jsou bývalí důstojníci KGB. Ostatně pravoslaví bývalo vždy ruským státním náboženstvím. Na druhou stranu alespoň jedna z členek PR měla blízko k v podstatě anarchistickému uskupení Vojna nechvalně proslulému nechutnými výstupy proti establishmentu. Samotné PR zaůtočily spíš proti církvi a náboženství než proti režimu, čímž zřejmě chtěli ukázat, že se bouří proti jakékoliv autoritě a navázaly tak na tradice ruského anarchismu a nihilismu 19. století. Toho anarchismu, který si tak rád hrál s třaskavinami. Možná i z toho důvodu ruská justice sáhla k poměrně tvrdému trestu.

Rozsudek byl možná tvrdý, ale neřekl bych, že z toho má Putin bůhvíjakou radost. Velmoc proti třem bezbranným ženám, to není hezký mediální obraz. A vskutku, reakce západních médií, různých lidskoprávních aktivistů a politiků na sebe nenechala dlouho čekat. Přitom dvojí metr je až bolestně evidentní. Kdyby se podobný incident odehrál v synagoze, pravděpodobně by nás ta samá média informovala o fašistech a propagaci antisemitismu. Zdá se, že svoboda slova je vyhrazena zejména pro ty správné progresívní názory a svoboda vyznání zřejmě znamená především vytlačení tradičních církví z veřejného života.

S médii je ta potíž, že se už neprezentují jako oficiální stranický či sympatizující tisk či stanice. Novináři nyní předstírají jakýsi obecně lidský a apolitický pohled. Tento falešný humanismus ale není neutrální. Ve skutečnosti je dítkem západní marxistické a postmarxistické levice, která vždy bojovala proti konzervativním ortodoxním církvím. Proto mě nepřekvapuje podpora PR - jsou spolu takříkajíc na jedné lodi proti společnému nepříteli.

Umírněně liberální pohled například zde a pohled z druhé strany zde

Prokletá diskriminace

Když člověk dneska cestuje po Praze, nemůže si nevšimnout plakátů "Musíte v práci skrývat svůj etnický původ?" a podobných, které vyzývají k boji proti diskriminaci. Něco jako diskriminujte diskriminaci.
Už jsem se kdesi snažil vysvětlit, že jde o boj proti tomu, aby voda nebyla mokrá a tráva aby nebyla zelená čili další zbytečné vyhazování peněz daňových poplatníků. Chtěl jsem o tom znovu něco napsat, ale jiní se toho zhostili lépe.

Před časem jsem narazil na článek, kde jistý podnikatel názorně na konkrétních číslech vysvětloval, proč díky institutu minimální mzdy, poplatků za zaměstnance a dalších regulací raději nezaměstná nikoho, ačkoliv by jinak mohl tyto lidi zaměstnat. Zákony proti diskriminaci jsou další podobnou překážkou na cestě k vyšší zaměstnanosti, ačkoliv se tváří, že právě o zaměstnanost jim jde. Ekonomický argument proti zní asi takto, nutí-li mě nějaká norma, abych zaměstnával lidi, které jinak zaměstnávat nechci, zvyšuje tím moje náklady a já radši nebudu zaměstnávat nikoho.

Považuju ovšem za horší, že se někteří lidé domnívají, že legislativa slouží k tomu, aby mohli svět tvarovat k obrazu svému, tj. ke zvýhodnění určitých skupin lidí, jež z různých důvodů protěžují. To je omyl. Legislativa by neměla znevýhodňovat jedny a zvýhodňovat druhé. Měla by sloužit všem stejně, tzn. neměla by porušovat ničí práva. Zaměstnavatel má právo si vybírat své zaměstnance, stejně jako zaměstnanec má právo se rozhodnout zda pro určitého zaměstance bude pracovat nebo ne. Jinými slovy všichni máme právo diskriminovat (vybírat si), koho chceme a z jakéhokoliv důvodu.