Královská aféra

Nedávno jsem měl to štěstí shlédnout dánsko-švédský film Královská aféra, historické drama, kde se rovina osobní, milostná prolíná s rovinou politickou a dalo by se říci i filozofickou. Příběh se odehrává v 18. století v Dánsku za vlády duševně ne zcela zdravého krále Kristiána VII., který pojme za manželku anglickou princeznu Karolinu Matyldu Hannoverskou. Jde o předem sjednaný politický sňatek, jak bylo v té době mezi panovnickými rody obvyklé. Na první pohled vděčné téma sňarků dohodnutých rodiči zde naštěstí posloužilo pouze jako výchozí bod a nebyl na něj kladen takový důraz jako třeba v poněkud melodramatické Vévodkyni.

Realita tehdejšího Dánska, proti osvícenecké Británii líčeného značně konzervativně, působila na mladou královnu jako studená sprcha. Svou roli v tom sehrálo i nevypočitatelné chování krále, kterého v otázkách správy země v podstatě zastupovala státní rada. Karolina Matylda musela snášet nejen cenzuru (byly jí odebrány zakázané knihy), ale i promiskuitní sklony a nepříliš vybrané chování (mírně řečeno) svého zřejmě schizofrenií trpícího chotě. Nebylo divu, že se královna zamilovala do králova charismatického osobního lékaře německého původu dr. Strunsee. Situace se stala ještě komplikovanější díky faktu, že dr. Strunsee byl volnomyšlenkář, obdivovatel Voltaira a Rousseaua, ateista a měl mimořádný vliv na krále, který ho dokonce jmenoval státním radou...

Nebudu prozrazovat více, byť jde o poměrně známou kapitolu dánských dějin. Filmařům se totiž podařilo ztvárnit tragiku příběhu "decentně", bez zbytečné řvavosti či sentimentality. Dokonce ani postavy a jejich motivace nebyly tak jednoznačně kladné či záporné, jak by se mohlo z předchozího odstavce zdát, takže se divácké sympatie k jednotlivým postavám mohou měnit. Filozoficky jde o spor mezi tradiční konzervativní linií a nastupujícím liberalismem a ačkoliv tvůrci straní liberálním reformám, vnímají alespoň některé rozpory s nimi spojené, takže je divák naštěstí ušetřen nekritické adorace pokroku (téma, které mě zajímá a budu se mu tady na blogu ještě věnovat). Ačkoliv se film dotýká i tématu moci a spravedlnosti, nesklouzává ke kultu hrdiny (osobnosti?), tak typickému pro historické filmy Ridleyho Scotta či Olivera Stonea.

Za zmínku snad ještě stojí, že snímek byl natáčen i u nás.