Jak jsem tady na blogu už dříve naznačil, chci se zde formou miniseriálu zabývat problémy demokracie. Neznamená to, že bych demokracii šmahem odsuzoval, ale při současné bezmezné víře v její samospásnost a dokonalost je dobré upozornit na úskalí a stinné stránky demokracie v její současné podobě. Nepůjde o nijak nové nebo revoluční myšlenky, protože vše podstatné vyslovil už Aristoteles a po něm mnozí další. Jenom se o tom příliš nemluví.
Demokracie prý znamená, že si vládneme sami. To je omyl.
V České republice je skoro 8,5 milionu registrovaných voličů. Když jich k volebním urnám přijde 5 milionů (což znamená necelých 60%), má můj hlas hodnotu jedné pětimilióntiny, což je prakticky totéž, jakoby neměl hodnotu vůbec žádnou. To se týká hlavně voleb do sněmovny. V komunálu může mít můj hlas větší hodnotu, zejména pokud jde o malou obec.
Další problém je, že se hlasování řídí principem jeden člověk, jeden hlas. Má ale stejnou hodnotu názor zločince jako, dejme tomu, univerzitního profesora? Nebo má o veřejných penězích rozhodovat stejnou měrou osoba z těchto peněz vyplácená jako daňový poplatník? Nebo je sedmnáctiletý člověk neschopen rozhodovat ve volbách, zatímco osmnáctiletý už ano?
A nakonec tu je problém současného stranického systému. Co se navenek tváří jako politická soutěž, je spíš klub vyvolených, kteří jsou chráněni jednak 5% hranicí vstupu do sněmovny a jednak penězi nejrůznějších organizovaných, především podnikatelských skupin. Naděje, že tito lidé mezi sebe vpustí někoho, kdo s nimi nepotáhne za jeden provaz, nebo že budou voliči "odstaveni" od moci, je spíš teoretická. Navzdory vymoženostem typu "kroužkování" je běžný volič součástí neorganizované masy jednotlivců, které lze poměrně snadno ovlivnit. Je politickou skutečností ČR, že reálná moc nad desetimilionovým národem je v rukou "elity" čítající maximálně několik desítek tisích lidí. Vyjma komunistů se totiž žádná z politických stran nemůže pyšnit skutečně masovou členskou základnou.
Takže kdo nám to vlastně vládne? Jsme to opravdu my sami?
Žádné komentáře:
Okomentovat