Dnes je to trochu delší, ale nezdálo se mi dobré dělat z toho román na pokračování. Toto je politicky zcela nekorektní a neobjektivní příručka voliče pro prezidentské volby 2013. Pokud by měl někdo dojem, že některému z kandidátů křivdím, může mít pravdu. Nesleduju do podrobna kariéry současných kandidátů, řídím se tím, co o sobě sdělují na svých webech, co jsem o nich a od nich slyšel nebo četl v médiích a svým vlastním dojmem a politickými názory, které jsou někde na pomezí libertariánství a konzervatismu.
Tomio Okamura
Tvář člověk samozřejmě zná z televize, ale netušil jsem, co chce jako politik prosazovat. Jak jsem se obával, pan Okamura se prezentuje jako "řešič problémů", tedy cosi jako úředník bez ideového zázemí, neposkvrněný hlubší úvahou a tedy bez jasného a konzistentního postoje. A navíc bez politických zkušeností. Jeho program do senátních voleb je slepenec hlavně socialistických hesel, jako je právo na práci, bezplatné zdravotnictví nebo majetková přiznání a populistických apelů na českou závist. Je smutná pravda, že části české veřejnosti, která se mylně považuje za praktickou, může podobný "politický instalatér" vyhovovat. Neznamená to, že z něj občas nevypadne dobrá myšlenka, ale ztratí se v balastu dalších názorů, vyzobaných často z protichůdných ideologií.
Verdikt: SPÍŠE NE
Táňa Fischerová
Je na wikipedii uvedena jako kandidátka za Klíčové hnutí, jehož program je vybudován na antroposofii Rudolfa Steinera a zřejmě i dalších utopistů, newageistů, ekologů, odpůrců globalizace apod. Koncepty, které toto hnutí propaguje, jsou z hlediska ekonomie dávno vyvrácené. Za všemi těmi hezkými slovy je bohužel zhoubná myšlenka, že stačí změnit myšlení a změní se i ekonomické zákonitosti; že se stačí zduchovnit a společnost bude najednou plná solidárních a spolupracujících lidiček, které si budou přemílat ty svoje šťastné myšlenky. Praktickým výsledkem těchto krásných teorií by byl v tom nejlepším případě družstevní fašismus.
Verdikt: ANI NÁHODOU
Jan Fischer
Bývalý šéf ČSÚ, nakrátko i premiér, v současnosti viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Podle svých stránek se řídí hodnotami, ne ideologií. S jeho hodnotami nelze nesouhlasit, jsou to ty správné moderní hodnoty, přesně ty, které běžný člověk očekává, ale podávané nemastně a neslaně, skoro by se dalo říct impotentně. Fischer totiž není v žádném případě kontroverzní. Je politicky profesionálnější obdobou instalatéra Okamury. Fischer půjde na ruku všem silným hráčům, jako to dělal za svého premiérování. Bude integrovat, bude budovat Evropu, protože je to správné a on je slušný člověk na správném místě. A toho se obávám.
Verdikt: ANI NÁHODOU
Ladislav Jakl
Rocker, milovník piva a kandidát za Svobodné. člověk, který naopak kontroverzní je, ale v dobrém slova smyslu. Možná někdy reaguje až příliš ostře a vede zbytečno válku s novináři, ale jeho názory, částečně konzervativní, částečně libertariánské považuju za zdravé. Kandidát, kterého podporuju.
Verdikt: ANO
Jiří Karas
Bývalý člen KDU-ČSL perzekuovaný komunistickým režimem a známý bojovník proti potratům. V současnoti český velvyslanec v Bělorusku a skutečný reprezentant konzervativní pravice, což je dnes poměrně vzácné. Nejsem příznivcem lidovců, ani katolík, ale s mnoha jeho názory jsem schopen se ztotožnit. Je jeden z mála, jehož postoje jsou jasné a konzistentní, vždy za nimi stál a má politické zkušenosti. Kandidaturu pana Karase podporuju.
Verdikt: ANO
Karel Schwarzenberg
Předsedu TOP09 a ministra zahraničních věcí asi netřeba představovat. Bohužel, jeho mikrospánky a silná slova do médií už občas trochu připomínají bonmoty a zálibu v becherovce Miloše Zemana. Nepomáhá mu, že šéfuje momentálně nepříliš populární straně v tandemu s "arcikokotem" (snad oficiální titul jeho kokotího srandaspolku) české politické scény Kalouskem. Topka má být údajně tradiční pravicová strana, ale její reálné působení je dost progresívní a levicové. Řekl bych, že náš dobrý kníže to má sice v paži, ale obávám se, že příliš dělá reálpolitiku a příliš dlouho se pohyboval v okolí Václava Havla a bursíkovců. Nicméně mám pro jeho osobu jistou slabost.
Verdikt: MOŽNÁ
Vladimír Dlouhý
O VD kolují historky, jak kdysi jako ministr průmyslu a obchodu "bral", ale to jsou jistě jenom ničím nepodložené báchorky. Každopádně jeho kariéra je úctyhodná. Že kdysi býval nejpopulárnějším českým politikem bych bral spíš jako mínus - znamená to pouze, že nikoho moc neurážel. VD se jeví jako pragmatik a na to někteří lidé slyší. Na svém webu nejprve vyjmenovává důvody, proč se hodí do funkce a pak čtenáře seznamuje se svou vizí. Vizí, která se zaobírá hlavně funkčností, ale už nesděluje, jak se této funkčnosti dobrat nebo na jakých principech by měla stát. Prostě další instalatér. Jakoby společnost byla jenom stroj, kde jde pouze o nastavení parametrů, nebo podnikatelský plán, jehož uskutečnění je otázkou dobrého "menedžmentu".
Verdikt: SPÍŠE NE
Jana Bobošíková
Suverenita, jejíž šéfkou Bobošíková je, budí dojem strany jednoho muže. Pardon, jedné ženy. Když člověk čte až příliš stručný program Suverenity (snad aby volič nemusel moc přemýšlet), málem by měl dojem, že jde o konzervativní stranu. Stačí ale sledovat aktuality a hned víme, na čem jsme. Zkušená mediální matadorka srší spravedlivým hněvem na všechny strany, tu nechce dálnici, támhle jí vadí církevní restituce apod. Existuje na to hezké české slovo - populismus. Suverenita ve skutečnosti hraje na mírnou formu nacionalismu - tradiční českou provinční nedůvěru a zaprděnost.
Verdikt: ANI NÁHODOU
Miloš Zeman
Netřeba představovat dlouholetou stálici české politické scény. Prezident Zeman by vnesl na Hrad humor, považuje-li někdo jeho bonmoty a přednášky k novinářům za zvlášť vtipné. Studovat jeho program považuju za ztrátu času.
Verdikt: ANI NÁHODOU
Jiří Dienstbier
Senátor za ČSSD. Působí poměrně sympatickým dojmem, ale je to figura své strany a ČSSD nepatří k mým oblíbeným. Že politické sympatie Dienstbierů patří spíš levici, bylo patrné už u Dienstbiera staršího. Dienstbier mladší vsadil na jistotu a přidal se k socialistům. Já ho zase přidávám do seznamu těch, které určitě volit nebudu.
Verdikt: ANI NÁHODOU
Jan Švejnar
Profesor ekonomie na univerzitě Michigan. Kandidoval už v roce 2008, kdy ho navrhla ČSSD. Tehdy mu Respekt stranil proti Klausovi s tím, že Švejnar je uznávanější vzdělanec, víc publikuje atd. Pro mě jsou to spíš mínusové body, protože to znamená, že jde o mainstreamovou figuru, hájící nejspíš zájmy nějakých mezinárodních institucí, pravděpodobně finančních, integračně naladěných, kterým nevoněla Klausova konzervativní politika při jmenování úředníků ČNB a rezervovaný postoj této instituce. Můžeme děkovat Bohu a Klausovi, že se ČNB dosud chovala docela rozumně.
Verdikt: ANI NÁHODOU
Zuzana Roithová
Europoslankyně kandidující za KDU-ČSL a také bývalá ministryně zdravotnictví. Působí na mě jako milá a distinguovaná dáma, ale neznám moc její politickou práci a její názory nejsou ani přímo konzervativní, ani přímo liberální, spíš tak trochu od každého něco. Obecné proklamace o důstojnosti a zodpovědnosti člověku mnoho neřeknou o tom, jak se dotyčný zachová v konkrétních situacích. Obávám se, že nevyhraněný člověk pravděpodobně spíš podlehne okolnostem. Jediná konkrétní informace z jejího programu se týká směřování do Evropy, což je důvod, proč ji podporovat nebudu.
Verdikt: SPÍŠE NE
Petr Cibulka
Předseda Pravého bloku, známý svými estébáckými seznamy a žalobou Havla. Snad by měl dostat medaili za vytrvalou snahu. Ale jinak na mě působí jako programový disident. Oprava, je to případ pro psychiatra. Na jeho webu jsem totiž narazil na nějaký text o Univerzální trojjediné církvi Vodnářského evangelia Ježíše Krista, Rudolfa Steinera a Řádu rytířů Jedi.
Verdikt: ANI NÁHODOU
Přemysl Sobotka
Senátor za ODS. Ten chlap je nemastný, neslaný. Nic mi neříká. Nevzpomínám si na nic, co by udělal, ale to je spíš moje chyba, protože v senátu je už dost dlouho. Snad je to tím, že se o něm moc nemluví a že nepatří k novináři obletovaným hvězdám ODS. Budiž mu připsáno k dobru, že aspoň pozdržel podpis Lisabonské smlouvy (i když to možná byl jiný senátor, už se přesně nepamatuju). Nicméně ODS nevolím, takže nemám ani důvod volit pana Sobotku.
Verdikt: SPÍŠE NE
Vladimír Franz
Netoužím mít hlavu státu, které není vidět do obličeje. Ale budiž přejděme formu a podívejme se na obsah. VF je bezesporu inteligentní člověk, skladatel, pedagog, před revolucí pracoval s problémovou mládeží. Před uměleckými studii byl na právech, takže snad nemá "hlavu v oblacích". Nicméně nikde jsem nenarazil na to, jaké názory zastává a co by v konkrétních situacích dělal. Jeho vágní prohlášení, že prezident pouze zastřešuje, není zcela pravdivé. Prezident taky vetuje, jmenuje vedení ČNB nebo soudce Nejvyššího soudu. K otázce programu se staví umělecky rozšafně, že prý si věci mají diktovat tvar. Na kandidáta příliš avantgardní, ale hlavně nečitelný a bez politických zkušeností.
Verdikt: SPÍŠE NE
Tomáš Vandas
Předseda DSSS (dělnická strana sociální spravedlnosti - skutečně debilní název). Pohrobek Miroslava Sládka (bývalý člen Republikánů), populista propagující "popapulismus". Kdyby neproběhl soud kvůli zákazu DS, asi by po něm pes neštěk. Zkouší oživit dávno mrtvé verze socialismu, ale uniká mu, že ty současné jsou líbivější a úspěšnější. Podle mého soudu může oslovit maximálně pár zamindrákovaných učňů s uhrama a nepříliš vysokým IQ, kteří z toho ale časem vyrostou. Že má DSSS i dospělé voliče, si nedovedu vysvětlit jinak, než že někteří z toho bohužel asi nevyrostli.
Verdikt: ANI NÁHODOU
Na samotnou přímou volbu prezidenta nemám vyhraněný názor, ale voleb se zúčastním, pokud moji kandidáti získají potřebný počet podpisů. Mými favority jsou Jiří Karas a Ladislav Jakl. Jsou to lidé, u kterých vím, co můžu očekávat, mají jasné a nekompromisní postoje, které jsou mi blízké, a navíc i politické zkušenosti, což platí zejména pro pana Karase.
(podpisové archy budu mít nějakou dobu u sebe, kdyby někdo z mého okolí náhodou zatoužil se politicky angažovat)
Žádné komentáře:
Okomentovat